Čeští dárci kostní dřeně zachraňují pacienty doma i v zahraničí. V registru je jich přes 85 tisíc

A jak si loni vedl Český národní registr dárců dřeně konkrétně? Celkem odebrali lékaři krvetvorné buňky 39 dárcům, z čehož 21 bylo pro naše pacienty, 18 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu a v USA, nejdále pak cestovaly do Austrálie, a to dokonce ve dvou případech,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová.

Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraniční importováno 69 buněk, a to z nadpoloviční většiny z Německa. Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. „V roce 2018 jsme se tak rozloučili s 511 zapsanými. Častěji do registru vstupovali muži. Při loňských náborech byl poměr 52 procent mužů a 48 procent žen. Po dlouhé době tak převážili mladí muži. Pozitivní je pokračující pokles mediánu věku nově náborovaných, který byl nejnižší za námi sledovanou dobu, a to 25 let,“ uvedla Navrátilová.

V říjnu loňského roku navíc ČNRDD úspěšně obhájil prestižní akreditaci Světové asociace dárců dřeně (WMDA), která se udílí na čtyři roky. Český národní registr dárců dřeně je tak jediným registrem ve střední a východní Evropě, který tuto akreditaci má.

„V letošním roce bychom rádi co nejdříve dosáhli kulatého čísla 90 000 registrovaných dárců. Dále bychom rádi udrželi počet odběrů našich dárců, který z nás činí jeden z nejefektivnějších registrů na světě. A v neposlední řadě bychom rádi udělali další krok ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí, “ doplnil Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.