Senátní kandidát Pavel Karpíšek: Menší obce potřebují v Praze největší zastání

„Starostové jsou ze všech politiků nejblíže občanům a jejich hlas by měl být v parlamentu ještě více slyšet. Chci také prosazovat pohled na politiku, kteří mají občané menších měst a obcí, protože severní Plzeňsko, Rokycansko i Berounsko představují venkovský region, kde lidé mají trochu jiné problémy než občané ve velkých městech. Jako starosta Vejprnic vím, jak tento region konkrétně trápí kvalita dopravy, dostupnost služeb či zdravotnictví,“ má jasno o hlavních bodech své senátní kampaně Pavel Karpíšek.

Senátní kandidát Pavel Karpíšek navíc dobře zná problémy nezávislých starostů, protože hned několikrát vedl obec právě jako nestraník, který vstoupil do komunální politiky v čele vejprnického sdružení nezávislých kandidátů a až později se stal členem ODS. “Věřím na základě vlastní zkušenosti, že právě menší obce, většinou s nezávislými starosty, potřebují v Praze největší zastání. V tom by jim mohl a podle mého názoru rozhodně měl pomáhat právě senátor. Alespoň já osobně v tomto vidím důležitou součást senátní práce, která má ještě větší význam v našem senátním obvodu, který tvoří zejména venkovské oblasti okresů Rokycany, Plzeň-sever a části Berounska, kde je menších obcí opravdu hodně,“ má jasno Pavel Karpíšek, kterého ve volbách také řada nezávislých starostů podporuje.

Aktivní je Pavel Karpíšek také na poli podpory podnikání, protože dobře ví, že lidé v regionu potřebují firmy, které jim dají kvalitní a dobře placenou práci, aby nemuseli za prací odejít jinam. Právě podpora služeb, malého a drobného podnikání je důležitou součástí života v tomto venkovském regionu. Jeho aktivita v této oblasti dospěla až k tomu, že byl zvolen předsedou předstsavenstva Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje, která sdružuje podnikatele a živnostníky v našem kraji. Je proto logické, že do Senátu kandiduje i s podporou Soukromníků.

A jaké problémy v současné době trápí nejvíce firmy či podnikatele na území našeho kraje z púohledu vedení hospodářské komory? „Firmy v Plzeňském kraji tíží zejména nedostatek kvalifikovaných, ale teď už i nekvalifikovaných pracovních sil. V Plzeňském kraji, který leží na hranici, samozřejmě trvá problém odlivu pracovníků do zahraničí. Naopak novým a bohužel stále narůstajícím problém jsou nedostudovaní žáci. Ti odejdou z učilišť, protože je zláká rychlá vidina výdělku. Vymění školu, aniž by ji dokončili, třeba už v šestnácti za výrobní linku. Později jim ale chybí i základní kvalifikace, aby mohli získat lépe placené pracovní místo, když už jsou starší a potřebují vyšší výdělek. Ekonomika tím přichází o kvalifikované pracovní síly, konkrétní lidé, kteří se v mládí sami napálili, o lepší životní podmínky,“ řekl Karpíšek.

Vejprnický starosta je také kritikem stavby montoven v regionu. „Vláda pomocí investičních pobídek stále vytváří podmínky pro vznik nových a nových montoven. Ze začátku to vypadalo jako pozitivní, protože v kombinaci s dobrým stavem ekonomiky je nezaměstnanost u nás velmi nízká. Teď už ale není kde brát pracovníky a nezbývá než hledat pracovní sílu v zahraničí. Naším cílem ale musí být, aby u nás vznikaly podniky, které budou stát na něčem jiném, než na práci u výrobního pásu. Potřebujeme firmy s vyšší přidanou hodnotou, protože to je to, co přinese investice do ekonomiky a vyšší platy pro zaměstnance. Stát proto musí skončit s lákáním montoven. Jestli někdo potřebuje podporu, tak hlavně firmy s vyšší přidanou hodnotou. Ty podpoříme nejlépe omezením byrokracie.“

Ruku v ruce s montovnami jdou i i problémy s bezpečností, které mají na svědomí především zahraniční agenturní pracovníci. Týká se to nejen Plzně, ale i mnoha obcí ležících u velkých průmyslových zón. „Jedna věc je bezpečnost, druhá otázka pracovních agentur. U nich bych se nebál inspirace v sousedním Německu, kde jsou pravidla pro fungování agentur opravdu tvrdá a nedávají moc prostoru k negativním jevům. Myslím, že potřebujeme změnu zákona v tomto směru,“ konstatoval Karpíšek.

Vejprnický starosta ovšem nezná svůj volební obvod jen z vyprávění či přes okénko auta, ale jako velký milovník turistiky velkou část severního Plzeňska, Rokycanska i přilehlou část Berounska prošel pěšky nebo projel na kole. Zejména Rokycansko a okres Plzeň-sever navíc projezdil i jako aktivní sportovec – fotbalista, který to na hřišti dotáhl až do divize a dodnes si rád chodí zakopat ligu starých gard. A k jeho volebnímu obvodu „pasuje“ i další jeho koníček – myslivost.