Marcela Krejsová: Na svých účtech má aktuálně Plzeňský kraj 1,4 miliardy korun

Na úvod se vás zeptám, s jakým rozpočtem letos hospodaří Plzeňský kraj?

„Nechme stranou část běžných a kapitálových výdajů a příjmů, tak pro letošní rok plánujeme rozpočet ve výši 5,3 miliardy korun. Většinu z toho tvoří daňové výnosy. Výdaje jsou naplánovány ve výši 5,64 miliardy. Z toho vyplývá, že je tam schodek asi 327 milionů, který tedy představuje předfinancovávání individuálních projektů. To jsou projekty, které se budou kofinancovat z fondů EU, z různých zdrojů, většinou z IROP nebo ITI. My si tyto prostředky půjčíme z rezervního fondu, který k 31. prosinci 2017 disponoval částkou ve výši asi 920 milionů korun. Takže tyto peníze se tam pak budou postupně vracet, jak se budou projekty profinancovávat.“

Kraj investuje nejvíce peněz do dopravy, na co všechno ty peníze vlastně jdou?

„To máte pravdu, do dopravy jde téměř polovina rozpočtu Plzeňského kraje, 46 procent. Což je obrovská částka. A ta částka je rozdělena na ty běžné výdaje a kapitálové výdaje. V běžných výdajích největší částku dělá zajištění dopravní obslužnosti Plzeňského kraje a to zejména na autobusovou dopravu. Protože na zajištění železniční dopravy dostáváme příspěvek od státu. Ale na autobusovou ne. To musíme vysoutěžit. A v tuto chvíli jsme někde na 500 milionech korun. A připravuje se soutěž nová na další období. To jsou běžné výdaje a ty investiční jsou právě na opravu a údržbu silnic II. a III. třídy, tam se předpokládá 630 milionů. Pak je tam dotační titul pro obce určený na podporu budování cyklostezek a cyklotras.“

Hned po dopravě následuje oblast zdravotnictví, tam jde také nejvíce peněz?

„Do zdravotnictví jde sice významně nižší částka, ale přesto je to 680 milionů. Polovina z toho jde za příspěvkovou organizací Zdravotnická záchranná služba Plzeňsého kraje. A na druhé straně stojí samozřejmě naše krajské nemocnice, kterých máme šest. Ale čtyři jsou ty nemocnice, které poskytují tu velmi širokou lůžkovou i ambulantní péči. Zbývající dvě jsou nemocnice následné péče, lidé to znají většinou pod názvem LDN.“

Kolik peněz musí Plzeňský kraj doplácet na tu ztrátu krajských nemocnic?

„My je doplácíme formou SOHZ, tedy služeb obecného hospodářského zájmu. Protože to je cesta, jak do těch našich akciových společností vložit finanční prostředky. Ke konci roku to bylo prostě 311 milionů. Ono se v polovině roku prací těch expertů, které si kraj najal, podařilo odhalit tu syrovou pravdu. Tedy, že to hospodaření není úplně v pořádku, že je spousta míst, kde by se ta práce dala zlepšit, zefektivnit, skutečně pečlivě vykazovat výkony zdravotním pojišťovnám. Je tam spousta administrativy, která se zřejmě nedělala tak, jak by se skutečně měla dělat. Ale na jednu stranu tlačíte na úspory a efektivitu a na druhou stranu musíte prostě přidat mzdové prostředky. A když chcete zaplatit kvalitní management, který za sebou skutečně tu zkušenost s řízením nemocnic mají takovou, že je prostě mohou dostat do stavu „kladné nuly,“ tak je prostě musíte zaplatit, tyhle experty. Ti mají spoustu nabídek i jinde. Takže na jednu stranu šetříte a na druhou stranu prostě musíte vydat mzdové prostředky i z důvodu konkurenceschopnosti. Jsme příhraniční kraj, ty nabídky z Německa jak pro lékaře tak i pro střední zdravotnický personál, jsou velmi časté a finančně velmi lákavé. Já jsem pravicový politik. Já si myslím, že když je u nás bezplatné zdravotnictví a nemocnice jsou veřejné, máme bezplatnou péči, nemluvím o specializovaných klinikách, kde si péči uhradíte, což je úplně jiný kategorie, tak je naprosto jedno, kdo je vlastníkem té nemocnice. Protože funguje podle stejných pravidel. Já si prostě myslím, že veřejná správa není úplně dobrým hospodářem. Stále má za sebou ten veřejný rozpočet a vždy je snazší si přijít o ty peníze říci k té veřejné správě, než si hlídat ten tok vlastních peněz. A to ten privát tedy umí.“

V rozpočtu se letos podařilo vyčlenit také více peněz na kulturu, na cestovní ruch, kraj bude také více peněz investovat do vlastního majetku. Můžete zmínit některé nejzásadnější projekty které budete realizovat?

„V oblasti kultury část toho navýšení tvoří jednak vyšší platy zaměstnanců příspěvkových organizací, další věc jsou granty a dotace. Tam je velkou částí příspěvek na údržbu památek na území Plzeňského kraje, což je 22 milionů. Zároveň je tam příspěvek na nekulturní památky, ale přeci jen je to drobná venkovská architektura, jedná se o různé křížky, sochy v obcích, kapličky, tak na ty také přispíváme. Je tam i titul o podpoře filmového průmyslu. Myslím si, že je velmi prospěšné dostat filmaře do našeho nejen z důvodu prezentace budoucí a ukázání krásné přírody a krásných záběrů z Plzeňského kraje. Oni ti filmaři přinesou práci i těm lidem, kteří zde žijí. Utratí tady nějaké peníze a ty veřejné prostředky se tak vrací. Sice do státního rozpočtu a pak se přerozdělují, ale to je další kapitola. Myslím si, že se to vyplatí. My předpokládáme, že letos podpoříme jednak pohádku Jiřího Stracha s názvem Čertí brko a potom také film, který považuji za zásadní artový film Václava Marhoula, který v tuto dobu natáčí i na území Plzeňského kraje. A ten se bude jmenovat Nabarvené ptáče.“

Oproti minulým létům se Plzeňský kraj zabývá více výstavbou cyklostezek, jak to aktuálně vypadá v této oblasti?

„S tím se začalo už loni, kdy ten titul pro obce vznikl. Aby budovaly cyklostezky a cyklotrasy, aby pak tyto cyklotrasy vzájemně propojovaly a hlavně aby vedly někam s nějakým smysluplným cílem. Aby se napojovaly na ty mezinárodní cyklotrasy. Hovoří se o vybudování singltreku, což je systém jednosměrných cyklistických tras různé obtížnosti v terénu. V našem případě se jedná o zamýšlený projekt v zalesněném kopci Vysoká, západně od Dobřan blízko Štěnovic, Hradčan nebo Čižic. Je to taková krásná rekreační oblast. Na jednu stranu je na to vyčleněno poměrně dost finančních prostředků na to, aby se to mohlo zrealizovat. Na druhou stranu to ale vyvolává spoustu otazníků. Nejsem si jistá, jestli je to možné udělat bez ohledu na to, jaký je územní plán toho území, jestli bude nebo nebude zapotřebí stavebního povolení. Pokud ano, tak se k tomu budou muset vyjadřovat jednak vlastníci sousedních pozemků, zasahuje to území obcí. Musí se k tomu vyjádřit zastupitelstva dotčených obcí, je tam otázka vlastnictví. Můžeme my vůbec budovat stezky a investovat do cest, které nejsou naše, nebo budou jednou naše. Myslím si, že je tam ještě spousta otázek, které si musíme nějakým způsobem ujasnit.“

Jak si stojí finančně Plzeňský kraj? Kolik peněz má aktuálně na svých účtech?

„Vlastních prostředků máme teď 1,4 miliardy korun. Ale to není úplně vypovídající. Jedna strana je rozpočet, kde i když máte na účtech peníze, tak podle toho rozpočtu víte, kam ty peníze tečou. To neznamená, že rozpočet je nějaký a vedle toho máme ještě plus nějaké finanční prostředky. Ono to spolu souvisí. Ale disponibilní peníze a rozpočet jsou prostě dvě rozdílné věci. A my tím, že musíme předfinancovávat ty projekty, tak v průběhu času, od té doby co se schválil rozpočet, až k dnešnímu dni, tak další projekty poskočily ze zásobníku do té realizace, což je dalších 258 milionů. A další budou v řadě. Jestliže se máme dostat do realizační fáze nejzásadnějšího investičního projektu Plzeňského kraje, kterým je dokončení západního okruhu, tedy 2,6 kilometru spojení Křimic s kruhovým objezdem u Globusu, tak to bude stát 1,5 miliardy. A na to předfinancování si budeme muset finanční prostředky půjčit. Předpokládám, že vstoupíme v jednání s Evropskou investiční bankou. Město Plzeň s ní má výborné zkušenosti. Musíme si zjistit, jaké by byly pro nás podmínky a předpokládáme, že ve chvíli kdy se začne ten projekt realizovat, což může být už v roce 2019, tak na to musíme být připraveni.“

Přestane tedy platit to, že Plzeňský kraj je jediným nezadluženým krajem v ČR?

„Zatím jsme nezadluženým krajem, ale já bych to zmíněné nevnímala jako nějaký zásadní dluh. Jestliže si půjčíte na předfinancování projektu, kde máte jasně stanoveno, že se vám 80 procent těch finančních prostředků vrátí, tak to úplně jako dluh nevnímám. Ale samozřejmě technicky vzato to úvěr je.“